David Novohradský
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
Seznam rubrik
David Novohradský
Michaela Fialová, lovkyně či pytlák? My se možná bojíme, ale naše děti nazývají věci pravým jménem!
Auto, tenisová raketa vedle mě, vzadu můj syn, mobil v ruce, vyjevený výraz, asi si něco čte... Jedeme si zahrát tenis, pohoda, když v jeden okamžik uslyším:„Toto je vzkaz pro tu hloupou paní Michaelu a jí podobný lidi"
David Novohradský
Douška ke "Zvonokosům"- Moravany jimi zdaleka nejsou, ukázaly volby
Jeden by nevěřil, co se může všechno stát, když člověk svobodně napíše svůj názor a možná - a to především - tak trochu pomůže "otevřít oči" lidem, kteří žijí ve stejném místě. V mém případě se toho událo hodně. Pominu směšné vyhrožování fyzickou inzultací a trestním oznámením od "potrefených hus" - to už patří k moravanskému "koloritu" a obzvlášť jednodušší jedinci, jimž dochází argumenty, se k takovým slovním a někdy i "neslovním" proklamacím uchylují. Ovšem co pominout nelze je ta poměrně dobrá zpráva - že totiž, patrně, přece jen nejsme „Zvonokosy“, kteréžto přirovnání jsem použil v mém předchozím článku.
David Novohradský
Akce „Zvonokosy“ aneb Moravany opět volí!
Předem všeho chci říct, že nejsem kandidát a ani nepropaguji byť jedinou ze stran. I pravidla pro blogery zde na blog.idnes.cz jsou jasná a politickou agitaci zakazují. Některé skutečnosti a fakta u nás v Moravanech jsou však tak úsměvná, že si jich nelze nevšimnout a neokomentovat je. Bez propagace stran samozřejmě. Máme kanditátů a kandidátek jako nějaké město. Proč? Že by odpověď zněla: "protože Zvonokosy"?! Snad ne. Tedy doufám. I když fakta nasvědčují spíše opaku. Musím říct, že vylučuji jakýkoliv svůj podíl na kampani kterékoliv ze stran, spíše by byl skoro hřích nepokusit se využít odstupu a nenapsat i částečně „sebereflexní“ fejeton či úvahu, nebo jak tomu říct. Jsem nezávislý. Mohu si tedy dovolit nadhled, do kterého jsem se dostal. Pojďte se zamyslet se mnou a možná i pousmát!
David Novohradský
Zázraky se dějí! Moravanské hody 2014 jsou toho důkazem.
Mohou být tradiční události důvodem pro netradiční zamyšlení nad mystičnem, záhadami a existencí B-ží, případně nad existencí zázraků? Za normálních okolností, by takové zamyšlení spíše patřilo do nějaké náboženské revue, my jsme však s nadpřirozenem měli osobní zkušenost minulý týden v sobotu. A byla to zkušenost vskutku mystická!
David Novohradský
Telefonát do Tel Avivu aneb brání Izraelci jen sebe?
Nebrání vlastně i náš svět a naši kulturu? Moje odpověď zní jako jasné ANO, brání i NÁS! Právě teď jsem položil telefon a ukončil rozhovor s člověkem, někým poměrně blízkým, na kom mi záleží, a kdo je v bezprostředním ohrožení. Voláme si pravidelně, párkrát do roka. Poslední telefonát však nebyl tak poklidný jako v uplynulé době. „Táni, kdyby bylo nejhůř, přijeďte s manželem a dětmi. Ubytuji Vás u sebe a v klidu přečkáte ten nejhorší čas a pak se vrátíte“.
David Novohradský
Nejlepší káva? Ta s příběhem!
Už jako malému mi úžasně vonělo, když děda přesypával do příslušné "pixličky" čerstvě pomletou kávu, kterou si donesl ze sloupské „Jednoty". Byl to jeho pravidelný nedělní rituál. Dodnes si pamatuji, jak si u toho zpíval a usmíval se. Vždy po obědě, před rozhlasovou pohádkou, to v jejich kuchyni vonělo jako v pražírně kávy. Pak si dal „turka“, snědl k němu svoje tři „florentky“ a při poslechu pohádky, lidově řečeno, „hodil umakartové čelo“. Probudil se těsně poté, až "pohádková" rozhlasová produkce skončila. Prostě klasické nedělní odpoledne mého dětství. Pro někoho směšná groteska, pro mne krásné vzpomínky.
David Novohradský
Iveta. Čí dílo je její smrt? Aneb mediální hyeny mají, co chtěly!
Za Ivetinu smrt může tak trochu každý z nás. Každý z nás, kdo si občas přečetl stránky jednoho z bulvárních plátků, které se jí hojně věnovaly. Byl to kšeft. Obzvláště v „okurkových sezonách“, kdy se ve světě a v politice nedělo nic zajímavého. Vždy vytáhli Ivetu. Iveta tam, Iveta onde... Už tehdy jsem si říkal, že to normální člověk nemůže vydržet a že to nedopadne dobře. Je to už pár let. Bohužel jsem měl pravdu a moje "proroctví" se vyplnilo.
David Novohradský
Tak nám rozkopali náves!
Co vy na to? Už ani nepočítám, kolikrát jsem v uplynulém týdnu toto konstatování slyšel. Samozřejmě pomíjím skutečnost, že někteří zaměňují naši vesnici s městem a místo slova „náves“ sklouzávají k užívání podstatného jména „náměstí“. Já osobně jsem rád za tu vesnici! Všemu městskému se budu bránit „dokud budu dýchat“. To je můj privátní názor, přičemž však chovám hluboký respekt názorům odlišným. Ovšem k věci:
David Novohradský
Velikonoce – svátky jara, spásy či jen prostého obžerství?
Možná až příliš drsný nadpis. Podle mne však věrně reprezentuje skutečnost. Bez příkras.
David Novohradský
Březen, za kamna vlezem. Ale až po masopustu!
Je prvního února 2014 a v Moravanech u Brna je rušno už od rána. Z kotle stoupá pára, řezníci čile připravují horkou polévku, gulášek a jiné, v tomto chladném počasí tělu lahodící pochutiny. Návsí před Moravanskou Rychtou pobíhají masky - velké, malé, barevné a veselé. Úsměv, zabijačka, koblížky, svařáček a medovina. To jsou „zaklínadla“ dnešního dne! Ano, přátelé, do našeho milého, mrazem a sněhovým popraškem lehce pokrytého moravanského „zeleného údolí“, opět zavítala masopustní veselice.
David Novohradský
Sladký zázrak! Zjevení, nebo nová cukrárna?
Povím vám, bylo to asi takhle. Jedu si tak, dnes, při pondělním slunečném ránu, do práce. Když hnedle kousek za rohem narazím na zvláštní ceduli před novým rodinným domem. Tam napsáno "OTEVŘENO". Ano, všude jinde bych to bral, ale v Moravanech? Vždyť tady máme jen místní "kvelb" a pár hospod valné či nevalné úrovně!? Je to pravda nebo sen? Cha! Opravdu tam stojí. Fungl nový dům a v něm nová cukrárna či kavárna!
